Erasmus+ - Heterogenní třídy (zkvalitňování efektivity výuky a zvyšování motivace žáků)

V době od 1.6. 2025 - 30.11 2026 probíhá na ZŠ Pod Žvahovem krátkodobý projekt pro mobilitu studujících a zaměstnanců ve školním vzdělávání v rámci programu Erasmus+. Grantová dohoda č. 2025-1-CZ01-KA122-SCH-000341755 se týká projektu s názvem "Heterogenní třídy - zkvalitňování efektivity výuky a zvyšování motivace žáků", který zahrnuje celkem 11 mobilit (tj. výjezdů pedagogů na kurzy a stínování do zahraniční) a Evropská Unie ho podpořila částkou 24657,00. Pedagogové mají tak možnost seznámit se s nejnovějšími poznatky a osvojit si dovednosti spojené s vedením výuky v heterogenních třídách, stínovat učitele na zahraničních školách a využít jejich postupy v našich podmínkách, sdílet vlastní poznatky a postupy s dalšími účastníky kurzů, navazovat kontakty a připravovat spolupráci učitelů i žáků ve virtuálním i fyzickém světě.

Na této stránce stručně představujeme stručnou charakteristiku jednotlivých mobilit a jejich přínos: 

1) Finnish and Estonian Education Success: School Visit Insights

Kurzu zaměřeného na praxi ve finských a estonských školách se v Helsinkách v termínu 22.-27.9. 2025 zúčastnila Eliška Tůmová, vyučující biologie a semináře zaměřeného na zdravý životní styl. 

Kurz byl zaměřen na porozumění specifikům finského a estonského vzdělávacího systému a faktorům, které přispívají k jejich vysokým výsledkům v mezinárodních srovnáních, jako je např. testování PISA.

Eliška Tůmová kurz popisuje takto: "V průběhu kurzu jsme diskutovali o klíčových principech finského a estonského vzdělávání, jako jsou rovnost příležitostí, autonomie učitelů, důraz na wellbeing žáků a inovativní přístupy k výuce. Součástí programu byly také návštěvy škol v Helsinkách a Tallinnu, kde jsme mohli pozorovat reálnou výuku, organizaci školního dne, prostředí tříd i interakci mezi učiteli a žáky. Velký prostor byl věnován také sdílení zkušeností mezi účastníky z různých zemí a společné reflexi vzdělávacích výzev a dobré praxe. V závěru jsme zpracovávali vlastní plány a návrhy, jak získané poznatky aplikovat ve svých školách."

A v čem spatřuje jeho hlavní přínos? "Velkou inspirací pro mě byla diferenciace výuky a systém volitelných předmětů, které žákům umožňují přizpůsobit si vzdělávací cestu svým schopnostem a zájmům. Zaujala mě i praktická výuka, například předmět Home Economics, který rozvíjí dovednosti potřebné pro každodenní život. Kurz mi pomohl rozvíjet dovednosti v oblasti pedagogické reflexe, sdílení dobré praxe a plánování školních inovací. Přímé návštěvy škol mi poskytly cenný vhled do fungování finského a estonského školního prostředí a přinesly mi inspiraci pro zlepšení výuky i podpory žáků v českém kontextu. Získala jsem také nové profesní kontakty a podněty pro mezinárodní spolupráci

2) Social and Emotional Learning (SEL) for Successful Schools

Kurzu se v Barceloně v termínu 27.10 - 1.11. 2025 zúčastnila školní psycholožka Lucie Mannheimová. Jak z názvu vyplývá, jeho tématem bylo socio-emoční učení, mezi jehož základní oblasti patří sebeuvědomění, regulace emocí, sociální povědomí, empatie, komunikace, nastavování hranic a odpovědné rozhodování. Účastnicí diskutovali také o roli školního prostředí v podpoře těchto dovedností a možnosti jejich začlenění do výuky. Sdíleli jsme způsoby, jak se SEL ve školách realizuje, jaké nástroje se používají a s čím se pedagogové setkávají v praxi. V závěru kurzu se zaměřili na sestavení individuálního akčního plánu, kdy měl každý účastník za úkol navrhnout možné kroky, jak prvky SEL zavést nebo rozvíjet ve vlastním školním prostředí.

Lucie Mannheimová říká, že se "seznámila s novými nástroji podporujícími rozvoj emoční gramotnosti u dětí, jako jsou emoční karty, strukturované reflektivní aktivity a krátká mindfulness cvičení. Poznala jsem také základní postupy pro práci s třídní dynamikou, vedením skupinového sdílení a s přístupy ke zvládání konfliktů a stresových situací ve školním prostředí. Asi nejpodnětnější součástí kurzu byla výměna zkušeností s ostatními účastníky, díky které jsem získala konkrétní příklady způsobů, jak různé školy začleňují SEL do výuky. Na základě těchto informací jsem si vytvořila orientační představu o tom, jak lze prvky SEL adaptovat na potřeby různých skupin žáků a různých typů škol."

3) Stínování na Islandu 

V době jarních prázdnin, tedy v týdnu od 16.-20.2 2026, stínovala Jana Radochová, vyučující tělesné výchovy na 1. i 2. stupni, na škole v islandském městečku Laugaland. 

Byla přítomna nejen v hodinách, ale se žáky a učiteli trávila i přestávky, podílela se na přípravě školního "fašanku" nebo dotazníku pro učitele v online nástroji s názvem Mentimeter. Komunikovala v angličtině i částečně i islandštině a porovnávala školské systémy obou zemí, včetně podmínek pro učitele. 

Inspirativními pro ni byly jednotlivé pohybové aktivity i pomůcky, které v hodinách nejen TV na islandské škole využívají. Mezi konkrétními "věcmi", které si domů přivezla, zmiňuje: "jasná a stručná pravidla graficky uvedena na plakátu ve škole i v notýsku, široká nabídla jak smysluplně hrami trávit čas o přestávce, pobyt venku za každého počasí, klidný přístup učitelů a žáků, aktivní řešení porušování pravidel, školní kulturní události jako fašank, setkání učitelů u kávy, vzájemná podpora a nehodnocení známkami, ale slovně".

4) Stínování v Norsku 

Tomáš Brettl, vyučující českého jazyka a občanské výchovy na 2. stupni, strávil týden od 13.-17.4. 2026 na nižší střední škole (tedy škole pro žáky ve věku 13 - 16 let, což odpovídá našemu 2. stupni) ve městě Asker poblíž norského hlavního města Oslo. 

Měl možnost sledovat široké spektrum předmětů – od výuky mateřského jazyka (norštiny) a cizích jazyků (angličtiny a francouzštiny) až po předměty, které nejsou v prostředí české základní školy běžné, například filozofii a religionistiku. Díky tomu mohl porovnávat rozdílné přístupy k organizaci výuky, práci s žáky i celkovému klimatu školy. Sledoval práci učitelů s heterogenními skupinami žáků a seznamoval se s metodami diferenciace výuky a třídního managementu. Zajímal jsem se zejména o způsoby aktivního zapojování žáků, vedení skupinové práce a podporu samostatnosti při učení.

Tomáš říká, že "velkým přínosem bylo sledovat, jak učitelé podporují pozitivní klima ve třídě, wellbeing žáků a jejich sociální a emoční dovednosti. To jsem měl možnost sledovat hlavně v rámci 10. ročníku, kdy během týdne, kdy jsem ve
škole stínoval, probíhalo závěrečné ústní zkoušky nanečisto. Učitelé využívali popisný jazyk i formativní přístup
v rámci hodnocení. Díky rozhovoru s ředitelem školy jsem získal informace, že škola wellbeing podporu také prostřednictvím okresního projektu na podporu duševního zdraví, nabídkou sportovních aktivit během volných bloků ve výuce (žáci si mohli volně půjčovat sportovní vybavení) i celoškolními akcemi (např. společný piknik nebo stanování
na pláži).

5) Instructional Strategies to Address the Diverse Needs of All Students

Kurz s tímto názvem absolvovala na začátku července, konkrétně v termínu 6.-11.7., v Amsterdamu Tereza Bártová, vyučující na 1. stupni. Kurz by zaměřený na práci s různými typy dětí ve třídě. 

28.04.2026

Projekty a granty